Blog

Dlouhou dobu v první třídě jsem se učili psát jen velká tiskací písemnka. Chtěla jsem, aby žáci měli radost a užitek ze smyslu slov. A tak děti psaly na tabulky a brzo dovedly napsat různá slova podle sluchu a bez chyby. Někdy pochopitelně někdo z nich napsal cosi jako v  hebrejštině bez samohlásek, ale jen velmi málo. Psací písmo považuji za velmi náročné a těžké a tak jsem byla ráda, že děti prožívaly svůj úspěch v psaní velkého tiskacího písmena.A tak koncem prosince jsme pomalu začali psát. Zkusili jsme se naučit písmena podle budoucího využití a užitku. Děti se naučily písmeno p, písmeno e  a písmeno s. A Kryštof dostal úkol, napiš  pes. O on, jak byl zvyklý napsal rozděleně psací písmeno p a vedle psaní písmenou e a nakonec písemno s. A to bylo v pořádku. Ukázala jsem mu, jak je možné písmeno spojit. A on radostně vykřikl: "To je jednoduché. Ty jo, já to spojím dohromady. A najednou to pro něj začalo být vzrušující. "Já si obtázhnu ačko. Kde ja áčko?  A tak jsme našli v písance ačko. A naučili jse ačko. "Tohle je i, jako intervium", prohlásil.A tady napíšu máma. Moc to ještě neumím nazpamět. Paní učitelko, napsal jsem máma.